Akvarel a aqua markery

Akvarelové barvy nemají výrazné krycí vlastnosti jako třeba akrylové nebo olejové barvy. jejich kouzlo spočívá v možnosti vytvořit průsvitnou malbu postupným nanášením či mísením barev. Mezi jeho přednosti patří skutečnost, že k této technice není zapotřebí mnoha různých médií a pomůcek.

 

JAKÉ ZVOLIT BARVY

     

 

- K dostání jsou v mističkách (pánvičkách) nebo tubách.

- Z pánviček je potřeba přenést barvu pomocí vlhkého štětce na paletu. Zde je pak možné s nimi dále pracovat, ředit či mísit s jinými odstíny.

- Začátečníkům doporučujeme pořídit si sadu barev, většinou je možné mísit barvy i ve víku.

- Pánvičky jsou jednodušší v použití, barvy jsou okamžitě dostupné. Naopak z tuby dostanete barvu přesně kam potřebujete a rozmíchá te větší množství barvy.

- Pro větší plochy jsou vhodnější volnou brvy v tubách. Obsahují více glycerínu a jsou tak lépe ředitelné.

- U barev v tubě hrozí, že si jí na paletu aplikujete více než spotřebujete, ale pokud paletu neumyjete můžete je použít i později pomocí rozmytí.

- Další možností jsou Aqua markery, mísení barev zde není tak přímé jako u tubiček či pánviček, za to, když jdete kreslit do plenéru je práce jednodušší. Můžete se také zaměřit více na detail a pomocí blendru nahradíte částečně i práci štětce.

- V neposlední řadě jsou zde i akvarelové pastelky, které mají měkčí stopu a lez je rozmazat vodou a štětcem.

- Každé má své pro a proti, je nutné zvážit, zda jste začátečník či pokročilý a na jak velká díla se chystáte.

 

 

PAPÍR

 

- Na co je potřeba vždy myslet při výběru papíru je gramáž. Vzhledem k tomu, že se jedná o vodou ředitelné barvy, tak čím vyšší gramáž tím lepší.

- Samozřejmě je potřeba zvolit i správný druh papíru a to přímo na techniku akvarelu, při použí např. obyčejného výkresu se stane, že papír buď prodřete nebo se bude žmolkovat, protože jeho úprava neodpovídá podmínkám techniky. Na papíru tedy nešetřete.

- Archy můžete koupit bu´d jednotlivě nebo v celém bloku. 

- S jednotlivým papírem je práce trochu složitější. Je potřeba si jej přichytit na dřevěnou podložku nebo papírovou páskou na desku stolu. Doporučujeme vždy horizontální práci, při vertikalizaci by barva stékala ke stranám a výsledek by nebyl takový jaký zamýšlíte.

- U bloku je práce jednodušší. Malujete přímo do bloku, který je po stranách klížen a kresbu oddělujete až po zaschnutí odříznutím nejlépe tenkým nožem.

- Papírovou pásku můžete použít i k tomu, aby jste obrázku vytvořili bílý rám.

- Pokud si bduete na mokro vypínat akvarelový papír na podložku, nepoužívejte k namáčení teplou vodu, mohli byste narušit klížidlo, které reguluje absorpční schopnost papíru.

 

ŠTETCE

   

 

- Je potřeba použít štětce speciálně na akvarel, ty udrží více vody.

- Tvar vybírejte podle potřeby, ploché na větší plochy a kulaté na kresbu.

- O štetce je nutné dobře se starat. Vymývat až do úplně čisté vody a vlhké vytvarovat do původního tvaru.

- Danou sadu štetců používejte vždy jen na jednu techniku, předejdete ničení vlasu.

- Některé nové štetce jsou fixované arabskou gumou, takové štetce krouživým pohybem rozmyjte ve vodě, nestrhávejte vrstvu mechanicky, mohlo by dojít ke zlomení vlasu.

- Také můžete použít štětec se zásobníkem na vodu, který vám práci usnadní a technika odebírání barvy  sním půjde sama.

 

TECHNIKA

    

 

- Pro většinu lidí patří mezi nejtěžší malířské techniky, a to proto, že při práci s akvarelovými barvami je zapotřebí dobře celý obraz předem promyslet a pracovat čistě: jakékoliv opravy se dělají už jen velmi obtížně. Zkažené místo se můžete jen pokusit vymýt štětcem a čistou vodou, místo vysušit a začít znovu. Také bílé plochy, které chcete na obraze mít,je potřeba ponechat čisté, nechcete-li používat krycí bělobu. Pomůckou může být kreslící guma. 

- V technikách máte několik možností, jak se do akvarelu pustit.

- S tínování provádíte zesvětlováním barvy (přidáváním více a více vody) a postupným nanášením od nejvíc intenzivní až po skoro průhlednou.

- Můžete využít techniku mokrým do mokrého. Papír si předem namočíme – barvy se budou krásně rozpíjet a mísit do sebe. Do ještě vlhké barvy můžeme nanést barvu další – postupujeme od světlé k tmavší (barvy nejsou krycí). Technika se hodí hlavně na krajinky. Namočení papíru usnadní pokrývání velkých ploch jednou barvou.

- Technika suchého štětce umožní namalovat struktury, např. trávu, listí nebo efekty na vodě. Na štětec nabíráme co nejméně vody a více barvy, případně štětec osušíme hadříkem. Tento postup je vhodné použít, až když už máme spodní vrstvy hotové a suché. 

- Odebíráním barvy z obrazu můžeme opravovat nepovedená místa i vytvářet v obraze nové prvky. Na vlhkém místě: pomocí papírové utěrky odsajte přebytečnou barvu. Již zaschlou malbu: opatrně namočte vlhkým štětcem nebo houbou. Odebíráním barvy je možné vytvořit mraky na obloze lze vytvořit i konkrétní kresbu vlhkým štětcem v suché barvě, kdy se z navlhčené stopy postupně odebírá barva. 

 

Zvykem je techniky mezi sebou kombinovat. 

V článku samozřejmě není vše rozebráno do detailu a určitě nejsou uvedena všechna media ani techniky, jedná se o krátké shrnutí základních faktů.

 

Na závěr jen mohu dodat. Nebojte se akvarelu a hurá do něj!

 

 

 

 

 

Na českém trhu zastupujeme:

Staedtler Cleopatre Eulen Kreul Dupli Montana
Čekejte prosím...